V testování znalostí dopadla naše škola excelentně

Stejně jako v loňském roce jsme se rozhodli porovnat znalosti našich žáků v rámci celostátního hodnocení žáků 5. tříd základních škol organizovaných společností SCIO. Během dubna skládali naši žáci postupně testy z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů. Samostatnou kategorii pak představoval test znalosti anglického jazyka.

Slovy hodnotitelů dopadla naše škola špičkově. Všech sedm hodnocených žáků dosáhlo ve všech oblastech naprosto nadprůměrných výsledků. Souhrnné výsledky znázorňuje graf č. 1, který udává postavení (pořadí) naší školy mezi ostatními zúčastněnými školami. Je patrné, že naše škola dosahuje hodnoty téměř devadesát percentil. To znamená, že 90 % dětí stejného ročníku dosáhlo horších výsledků než naši žáci.

Výsledky všech tří testů pak shrnuje graf č. 2. Z něho je zřejmé, že ve všech oblastech žáci převyšují průměr. U českého jazyka i matematiky byly výsledky testů vynikající a naše škola patří u obou předmětů mezi 10 % nejúspěšnějších škol v testování.

Za zmínku jistě stojí i fakt, že jedna žákyně byla v matematice vyhodnocena jako vůbec nejlepší z celého Středočeského kraje.

U testu obecných studijních předpokladů se hodnotilo celkem 7 oblastí (např. slovní zásoba, orientace v textu, tabulkách, grafech aj.) přičemž naše škola ve všech dosáhla výrazně nadprůměrných hodnot.

Výborného výsledku jsme dosáhli i v angličtině. Standardem, z kterého vycházel test z angličtiny, je Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERRJ).

Úroveň dosažených znalostí byla rozdělena do 5 kategorií, přičemž u 5. ročníku nebyla nejvyšší kategorie B2+ vůbec měřena. Žáci, kteří tak dosáhli na úroveň B1, jsou v kategorii B1, nebo teoreticky i vyšší (B1+). Postavení naší školy je zřejmé z grafu č. 3. Platí přitom, že nejenom celá škola, ale všichni hodnocení žáci dosáhli v angličtině nejvyšší možné úrovně B1+. To znamená, že naši žáci patří do skupiny 6% nejlepších škol z celkového počtu 4.231 testovaných škol.

Velmi zajímavé je také porovnání celostátních výsledků dle velikostní kategorie škol. Poslední graf č. 4 tak ukazuje, že malé školy do 50 žáků ve všech testech dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z větších škol.

Podobná je situace i u angličtiny, kde se lepší úroveň projevuje až u vyšších ročníků, zejména pak v 9. třídě. Jednoznačně se tak potvrzuje fakt, že na nejmenších školách je větší prostor se věnovat individuálně jednotlivým žákům, což se projevuje i na celkových znalostech a dovednostech dětí.

Závěrem bych proto rád poděkoval celému učitelskému sboru. Tyto výsledky jsou především vizitkou jejich dobré práce. Pevně věřím, že takto vysoko nastavená laťka bude impulzem i do dalších let.