Arcivévoda Karel v obci

Arcivévoda v Kostelní Lhotě dne 2. a 3. března 1912

V měsíci lednu 1910 nastoupil do Kostelní Lhoty duchovní František Wolf, který byl literárně činný. Přeložil Životopis svaté Zity od hraběte Ledochoroského a sepsal rovněž Životopis arcivévodských manželů Karla a Zity. Obě tyto knihy zaslal ve skvostně vypravených exemplářích na císařský dvůr do Vídně a zanedlouho přišel děkovný telegram arcivévodkyně Zity. Zde je patrně počátek přízně, kterou arcivévodský pár projevil i svojí návštěvou v Kostelní Lhotě.
 
Arcivévoda Karel přijel do naší obce cestou ze Staré Boleslavi do nové posádky svého dragounského pluku v Haliči. Navštívil také školu, kde se podepsal do kroniky. O události psaly i dobové noviny. Se svou manželkou Zitou přespal arcivévoda Karel na faře. Arcivévodkyni se po devíti měsících narodil syn Otto Habsburský.
 
Karel se narodil v roce 1887 jako syn arcivévody Oty, který byl bratrem následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Mladý arcivévoda prožil velkou část svého života v Čechách a proto uměl velmi dobře česky. V roce 1908, po skončení studií v Praze na Karlově univerzitě, ho císař František Josef I. povolal do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi ve funkci velitele 5. eskadrony 7. pluku lotrinských dragounů. V roce 1909 se ve Františkových lázních setkává arcivévoda Karel s princeznou Zitou z rodu Bourbon-Parma a 21. října 1911 mají svatbu.

Fotografie:
Karel a Zita,  svatba,  uvítání před farou, procházka obcí, kronika školy, noviny Nár.politika, na cestě,  syn Otto.
 

Po sarajevském atentátu v roce 1914 na svého strýce Františka Ferdinanda se Karel stává následníkem trůnu. A když dne 21. listopadu 1916 umírá František Josef I., arcivévoda se stal Karlem I., císařem rakouským a králem českým. V roce 1917 zmírnil tresty smrti odsouzeným českým politikům dr. Kramářovi a dr. Rašínovi, kteří byli po amnestii propuštěni.
Na konci své krátké vlády (1916 až 1918) se pokusil o přechod Rakousko-Uherska k federativnímu státu. Monarchii se snažil zachránit i ústupky českým a všeobecně slovanským požadavkům po autonomii. Neuspěl především kvůli odporu maďarských a německo-rakouských nacionalistů. Také nově utvořená exilová československá Národní rada v čele s profesorem T. G. Masarykem tyto snahy o autonomii národů v rámci federalizované říše rázně odmítla a prosadila vznik samostatného Československa. Císař Karel I. umírá v exilu na ostrově Madeira 1. dubna 1922 ve věku pouhých 35 let. Jeho manželka Zita se dožila 92 let ( zemřela v roce 1989).
Jan Pavel II. v bazilice svatého Petra ve Vatikánu dne 3. října 2004 blahořečil pět postav z minulosti včetně posledního rakousko-uherského císaře a českého krále Karla I. "Doufám, že císař Karel bude sloužit jako příklad, zvláště pro ty, kteří dnes v Evropě nesou politickou odpovědnost," prohlásil papež během ceremonie a zdůraznil, že Karel odsuzoval první světovou válku a všemi silami se pokoušel o její ukončení.

Odkazy:

Madeira a náš poslední král, audience u císaře Karla I., čeští panovníci.