Stručná historie správy území PODĚBRADSKO Pravděpodobně první "správu" území - respektive ovládnutí území - můžeme zařadit do raného středověku. Lze důvodně předpokládat, že hradisko Libice nad Cidlinou jako centrum Slavníkovců ovlivňovalo i Poděbrady - Poděbradsko. Libice byla i po vyvraždění Slavníkovců dál správním centrem území (za Vršovců a později Přemyslovců). Celé toto období můžeme určit do 8. - 11. století. Na přelomu 12. a 13. století je uváděna první zmínka o sídle Poděbrady. Je prokázáno, že sídlo Poděbrady existovalo v roce 1223. Od roku 1268 byly Poděbrady včetně panství vlastnictvím českých králů (Přemysl Otakar II, Václav II, Jan Lucemburský). V roce 1345 se panství Poděbrady dostalo do soukromých rukou. V témže roce za Jindřicha ze Žleb byly součástí panství např. Pečky, Dobřichov, Chrást, Velenka, Sadská, Hradištko, Písty, Osek, Zvěřínek, Sokoleč, Kouty, Milčice, Pátek a Křečkov. Od roku 1351 do roku 1495 patřilo panství Poděbrady rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad, kteří panství dále rozšiřovali. Založili např. Lhoty - tj. Kostelní, Pískovou, Vrbovou a Přední. Za Jiřího z Poděbrad se panství dále rozrůstalo. V té době např. o Libici, Kánín, Odřepsy, Podmoky, Velenice, Hradčany, Chotouň, Týnec, Novou Ves. Od roku 1495 panství Poděbrady patřilo panovníkovi (i když bylo mnohdy zastaveno) až do roku 1839. V této době došlo k rozšíření panství, např. o obce Činěves, Vrbici, Pňov, Předhrádí, Oseček, Choťánky, Klipec, Vítězov, Krchleby, Všechlapy, Ratenice, Čilec, Netřebice, Straky a Jizbice. V roce 1839 koupil panství Jiří Šimon Sina. On a jeho potomci ho dále zvelebovali, v roce 1841 patřilo k panství Poděbrady 63 vesnic. Následný vznik lázeňství v Poděbradech (r. 1908) je spojen se jménem knížete z Hohenlohe, jehož manželka Chariklea byla pravnučkou J.Š. Siny. Bez ohledu na vlastnické vztahy se město Poděbrady stalo přirozeným centrem regionu. Po bouřlivých událostech roku 1848 došlo k rozsáhlé reorganizaci v rámci Rakouska-Uherska. Přesto, že již od roku 1750 existovaly kraje, později krajské úřady (jako nepotřebné byly zrušeny v roce 1862), jiné státní úřady (policie, soudy…) a také "samospráva", bylo od roku 1850 území rozděleno na politické okresy, zjednodušeně okresní hejtmanství. Panství Poděbrady tvořilo základ pro poděbradský soudní okres. Ten spolu se soudním okresem královéměsteckým tvořil poděbradské hejtmanství. Tento stav trval až do roku 1868, kdy byl do poděbradského hejtmanství začleněn soudní okres nymburský (nymburské hejtmanství bylo zrušeno a soudní okresy Nymburk a Benátky byly přičleněny k okolním hejtmanstvím). Pokud pomineme drobné změny na okrajích vymezeného území (zejména na jižní a jihozápadní straně) a změny názvu (1928 - okresní úřady), pak stav z roku 1868 trval až do roku 1936, kdy byl ze správního okresu Poděbrady vyčleněn jako samostatný správní okres Nymburk (měl cca 1/2 výměry zbývajícího okresu Poděbrady). V roce 1945 byly zrušeny všechny okupační změny (Poděbradska se prakticky netýkaly) a platilo dále předmnichovské rozdělení území. Již v tomto roce se přistoupilo k názvu "národní výbor". Po roce 1945 byl patrný posun k vyšší regulaci, což vyústilo v roce 1948 ke znovuzavedení krajů (v Čechách byly téměř totožné - včetně názvů - s dnešním stavem s výjimkou kraje Pražského, ten zahrnoval i dnešní Středočeský kraj). V roce 1949 pak byly provedeny i změny v okresech (ONV) s tím, že z okresu Poděbrady přešly do okresu Nymburk např. Sadská, Písty, Hradištko, Zvěřínek a z okresu Benátky nad Jizerou do Nymburka "Lysecko" tj. mimo jiné Lysá nad Labem, Milovice, Stará Lysá, Stratov a Ostrá. Tyto úpravy vedly k tomu, že okres Nymburk byl z hlediska rozlohy přibližně stejný jako okres Poděbrady. V roce 1960 byla provedena rozsáhlá redukce (počet krajů se snížil v Čechách na 7 + Praha a počet okresů se snížil ze 180 na 76), z čehož vyplynulo, že okres Poděbrady byl začleněn do okresu Nymburk (po 110 letech trvání byl tedy zrušen okres Poděbrady), přičemž došlo opět ke změnám na okrajích okresu. Tento stav trvá dodnes (nebyly zrušeny okresy, ale pouze okresní úřady - dříve ONV). Od roku 2003 byl okres Nymburk rozdělen na 3 správní území (tzv. obce typu III, tj. obce-obecní úřady s rozšířenou působností) se sídly Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady (obec Kostelní Lhota se rozhodla být součástí nymburského správního území, což ale neodpovídá historické příslušnosti obce k Poděbradsku). Správa území se tímto rozdělením (alespoň na poděbradsku) vrátila k historickému a přirozenému stavu, který trval minimálně od 13. století do reformy provedené pod vedením KSČ v roce 1949 a 1960. Potřeby občanů a státní správy jasně ukázaly, že přirozeně a historicky vzniklé vazby mají zůstat zachovány. Informační zdroje: Ing. Václav Šeberle, tajemník MěÚ Poděbrady www.mesto-podebrady.cz Šmilauerová, Eva: Poděbrady v proměnách staletí. |